Být jiná

Nechci se vytahovat, nechci to vytahovat, nechci to, ale je potřeba o tom mluvit, všichni by o tom měli mluvit. Jako dítě když jsem si do sedmi, osmi let prošla několika traumaty, který do dětství asi úplně nepatří. Jako je sexuální zneužití, první polibek ukradený puberťákem, který chutnal jako popelník, rozvodem rodičů, šikana od bratra. Vlivem emoční zatíženosti se na mě musel povyšovat a tím mě ponižovat. Chudinka, kterou mi přiřazovala neustále maminka. 

Všichni to dělali tak jak nejlépe v tu chvíli uměli a věděli, podle toho v jakých dramatech a traumatech žili, a primárně nikdo nikomu nechtěl ublížit, nebo být případně ovládnut uspokojováním svých nutkavých nízkých potřeb. 

Alkohol, cigarety, závislosti, bolesti, to všechno bylo vlastně hned vedle mě. Psychické zatížení mojí mámy, její nemoci. Tíha práce kde pracovala ve vinárně u vchodu do baráku, kde jsme bydleli. Kde dítě vidí věci, které úplně nemusí, který nemá úplně vnímat, že jsou v pořádku. Na druhou stranu určitě krásný v rámci velké volnosti, kdy jsem odjížděla z Prahy u příbuzných, a aspoň tam být součástí kolektivu. Každopádně, vždycky jsem všude byla taková jiná, taková moc vědomá, povznesená a zároveň ponížená. 

Nedávno mi přišlo takový velký prozření. Právě to ponížení, kterým na mě působilo okolí, působilo že já jsem se vlastně ponižovala a trestala sama. A vlastně jenom proto, protože jsem to neprokoukla, protože to okolí. To okolí má vlastně ze mě strach, že jsem něco víc, protože se cítí, že jsou míň. Je to pouze jejich obrana, aby dál mohli věřit svojí pravdě. Vnitřní pravdě a nemuseli přiznat sami sobě, že to může být taky všechno jinak. Existují lidé průvodci, kteří umí a dokáží otevírat vědomí. Posouvat a léčit nejen sebe, ale svým přístupem a tím jaký jsou, jak se mění, jak sami pracují na sobě, otevírat oči i lidem okolo sebe. 

Proto jako nezkušené dítě a ještě i dlouho potom jsem působila, jako že já jsem ta nejchytřejší, jakože já mám na všechno odpověď. A okolí mělo potřebu mě zneužívat a ponižovat, protože se bránili, z pohledu svého dramatu se cítili méněcení. Všichni jsme si rovni, bolestí i láskou. Já jsem stejná bytost jako všichni tady na zemi. A otevírat lidská srdce je moje poslání, otevírat oči, otevírat duši.
 

AI a SEO s úpravou mě vlastní.

V článku s názvem "Být jiná" se zabýváte osobními zkušenostmi a procesem sebepoznání. Vaše slova odrážejí hlubokou reflexi nad tím, jak jste prošla různými těžkostmi v dětství a mládí a jak to ovlivnilo vaši identitu a pohled na svět. Přesně takové zkušenosti mohou formovat naši cestu k pochopení sebe sama a léčení.

Léčba traumatu: Vaše zmínky o sexuálním zneužití a jiných traumatických událostech zdůrazňují důležitost léčby traumatu.
Sebepoznání a uzdravení: Vaše hledání identity a cesty k uzdravení jsou klíčovými tématy.
Alternativní léčebné metody: Uvádíte, že hledáte alternativní metody léčby, což může být důležité pro lidi s podobnými zkušenostmi.
Emoční zátěž a psychické zdraví: Zmiňujete se o emoční zátěži a jejím vlivu na vás a vaši rodinu.
Otevírání duše a léčebné metody: Tyto koncepty se týkají vašeho poslání a snahy o uzdravení.

zdroj: AI umělá inteligence